0
0 Kč
0 položek
Březen byl ve jménu úklidu a očištění zahrady od všeho nepotřebného. V dubnu se začíná půda už pomalu prohřívat a jsou tak ideální podmínky pro výsev bylinek nebo zeleniny. V článku jsme si pro vás připravili základní rady a tipy, co byste rozhodně měli během dubna na zahradě stihnout.
Ideální kombinace bylinek a zeleniny:
Duben je ideální i na předpěstování několika druhů zeleniny a rostlin. Vhodná doba předpřipravit si cukety, vodní melouny nebo okurky.
Máte na zahradě růže? Nezapomeňte na jejich zálivku a přihnojení. Myslíme i na dřeviny! U těch ovocných a okrasných je potřeba dokončit výsadbu ke konci dubna. Pro mnohé z nich je i nejlepší doba na prořezání. Jedná se konkrétně o meruňku, broskvoň, jabloň a hrušeň.
Vznikají po poničení větví zimou nebo jsou následkem houbového či bakteriálního onemocnění. Napomáhají tomu také špatně pěstitelské podmínky, kdy má půda nadbytek dusíku nebo nedostatek vápníku. Mezi nejčastěji postižené patří třešeň, višeň, jabloň, broskvoň. Jak tomu předejít? Sázejte stromy do vhodné půdy, vylehčujte ji a vápněte dle potřeby, v zimě pak myslete na ochranu kmenů stromů, ořezané plochy větví ošetřete štěpařským voskem. Jak se zachovat, když už klejotok začal úřadovat? Nezoufejte a zachovejte chladnou hlavu. Důležité je vyříznout celou postiženou část a plochu ošetřit 2% roztokem modré skalice. Po zaschnutí znovu použít štěpařský vosk.
V dubnu nás čeká i první posekání trávníku. Nůž sekačky ponechejte výše. A co s posekanou trávou? Jde využít jako mulč ke stromkům a keřům a k nově vysazeným sazenicím – brání nadměrnému vypařování vody a zabraňují růstu plevele. S plevelem vám pomůže také pěstování ve vyvýšených záhonech. Záhony vám usnadní práci s bylinkami a zeleninou a vy tak budete mít mnohem lepší přehled o případném zaplevelení. Pokud naleznete na trávníku nějaká poškozená místa, neváhejte je znovu osít. Ke konci měsíce bude správný čas na první hnojení. Hnojivo aplikujte s dostatečnou zálivkou nebo si počkejte na deštivé počasí.
Trvalky, které mají kvetoucí sezónu v létě a na podzim, můžete prozatím rozmnožovat pomocí trsů. Vysazujte nové sazenice a vysévejte semínka. Osázejte skalku a nezapomínejte na vydatnou závlahu.
Jsou oblíbené pro svou vůni a chuť a dlouhé období sklizně. Můžete je pěstovat jak v nádobách, truhlících nebo i závěsných květináčích. Když je vyseje nyní, můžete se na úrodu těšit již na sklonku léta.
Březen je měsíc, který všichni zahrádkáři netrpělivě vyhlížejí. Venku vykukují první bílé květy sněženek, v trvalkových záhonech se objevují první listy květin, cibulovin a v zahradě to doslova žije.
Máme tady březen a čeká nás tady jeden z nejočekávanějších, ale zároveň pro zahrádkáře jedním z nejnáročnějších měsíců. Vše se totiž pomalu probouzí ze zimního spánku. Je potřeba dodržet pár jednoduchých kroků, aby byla v sezóně vaše úroda co nejúspěšnější.
Na co si tedy dát pozor a jaké práce neopomenout?
Po zimě můžeme očekávat slušnou spoušť a je potřeba, abychom si vše pečlivě naplánovali a postarali se hlavně o úklid. Všechny choulostivé rostliny jsme na zimu přikryli chvojím. Vzhledem k tomu, že v březnu už velké mrazy nehrozí, je můžeme začít pomalu odkrývat. Ty více náchylnější nechme klidně ještě zakryté, kdyby se k nám zatoulal nějaký pozdní březnový mrazík.
Trvalkové záhony je nutno pořádně pročistit. Všechny odumřelé listy, stonky a natě musí pryč. Veškeré ostříhané suché věci lze použít do kompostu, ovšem nejdříve zkontrolujte, zda nejsou něčím napadené. Málo kvetoucí trvalky, které vám začínají růst spíše více do šířky, si můžete i snadno rozdělit a rozsadit – opatrně je rýčem vyndejte z půdy, rozdělte, zkraťte kořeny a zasaďte zpět do dobře prohnojeného záhonku a prolijte vodou. Okrasné dřeviny zbavme starých uschlých větví. Nevynechejme ani bylinkový záhon a jarní cibuloviny.
Ke zdravé zahradě patří i zdravý trávník. Shrabte zbytek listí, mechu a odumřelých stébel. Je důležité ho provzdušnit i vertikutací – na pomoc nám přijdou vhod jak speciální vertikutační hrábě, tak i obyčejné vidle.
Pokud jste po loňské sklizni zeleniny zapomněli na zrytí půdy a dodání potřebných živin, je nejvyšší čas to napravit. Zda jste to stihli ještě před zimou, máte o dost práce méně a záhony stačí tak odzimovat, očistit a provzdušnit půdu. Na místa, kde hodláte vysazovat rajčata, cukety či okurky můžete použít kravský nebo koňský hnůj.
Některé letničky mají delší vegetační dobu a tak je vhodné s jejich přípravou začít již brzy na jaře. Do vhodného substrátu můžeme začít vysévat afrikány, lobelky, astry nebo hvozdíky. Truhlíky na parapetu oken nebo pařeniště jsou tou nejideálnější volbou.
Březen je vhodný pro založení nových záhonů nebo i jejich změnu. Když několik let pěstujete na jednom místě stejnou plodinu, úroda se snižuje a místo je náchylnější na choroby a škůdce. Správný čas je i na přípravu vyvýšených záhonů, aby byla úroda díky nim ještě o něco úspěšnější.
A pokud nevíte, jak na ně, v našem předchozím článku vám přinášíme ty nejjednodušší rady o jeho založení a co je ideální v nich pěstovat.
Každý správný pěstitel ví, jak moc kvalita půdy ovlivňuje to, co a jak nám poroste. Ne každý pozemek obsahuje ideální půdu. Během let ji můžeme postupně sami vylepšit přidáváním organických hnojiv jako je kompost nebo uleželý hnůj. Je to ovšem běh na velmi dlouhou trať, který si mezitím můžeme zkrátit právě vyvýšeným záhonem.
Je důležité si pojem nezaměňovat s klasickými vysokými nádobami nebo květináči na rostliny s pevným dnem. Vyvýšený záhon je ovšem otevřený do země, jehož vnitřek je zaplněn postupně se rozkládající organickou hmotou, kterou může tvořit prakticky cokoliv - posekaná tráva, zbytky rostlin po sklizni, tenčí i silné větvě z prořezu keřů a stromů a další zbytky z vaší zahrady. Velmi důležitou součástí záhonu je kompost.
Musíme dbát na rozložení a složení vrstev - každá má svou speciální plnící funkci a měla by mít 25-30cm.
Nejideálnější složení je z dřevěných větví a klád, které jsou složeny do spodní třetiny vyvýšeného záhonu od nejtlustších po nejtenčí. Na vrch můžeme použít zbytky rostlin, posekané trávy či listí. Funkce této vrstvy je pro dobrý odvod přebytečné vlhkosti a zároveň slouží jako přísun vzduchu k tlejícím složkám. Před založením je vždy lepší odstranit horní vrstvu travnatého záhonu pro lepší cirkulaci vody a vzduchu.
Použité dřeviny: Použít se dá dřevo z ovocných nebo jiných listnatých nejedovatých dřevin. Vhodná je bříza, hloh, lípa, vrba, topol, platan, olše, jasan, jilm, líska, jabloň a hrušeň. Vyvarujte se výrazně kyselému dřevu z jehličnanů (pozor: pro pěstování borůvek je to naopak vhodné), dubu, buku, tisu, ořešáku a akátu.
Nedoporučujeme ani dřevo peckovin od meruňky, po třešeň, broskvi a švestku - obsahují určité množství kyanidu a jiných jedů.
Během zakládání jde o klíčovou vrstvu - tlející procesy zahřívají kořeny zasazených rostlin a to až do 8 stupňů. Lze začít koňským hnojem, nevyzrálým kompostem nebo zeminou, kterou jste odstranili před zakládáním onoho vyvýšeného záhonu. Vrstva funguje i jako houba, kde se zálivka nebo dešťové srážky kumulují. Je důležité ji doplnit dobře vyzrálým kompostem, je možné dodat i trochu hnoje. Spodní vrstvy mají tendenci klesat - při zakládání nespěchejte, postupně doplňujte obě spodní sekce po dobu cca měsíce, prolévejte, aby došlo k jejich dosednutí. I tak se může stát, že bude pokles v prvním roce celkem znatelný.
Zde jsou později zasazené samotné plodiny. Ideální je zahradní substrát spolu s prosetou zeminou ze zahrady. Do metrového vysokého záhonu budete potřebovat cca 400 litrů. Doporučujeme doplnit o netkanou textilii, odpadne vám tak veškeré plení a sníží se odpar záhonu. Lze použít i slámu. Pokud bude docházet k nadměrnému vysychání, pomůže na to mulčování.
Asi jako vše na světě, vyvýšený záhon s sebou přináší i nevýhody, ale převažují značné výhody! Je potřeba si uvědomit co a v jakém množství chceme pěstovat a na základě toho přizpůsobit počet a velikost záhonů. Vyplatí se investovat i do materiálu, ze kterého je záhon vyroben, aby měl co nejdelší životnost a skoro nulovou nutnost péče. Vzhledem k tomu, že jde o vyvýšená pěstitelská místa, mohou v létě více vysychat, ovšem od toho si můžeme pomoct mulčováním. Jsou snadno přístupné ze všech stran, tudíž člověk rychle a jednoduše skoncuje s bolavými zády a krčením se někde na zemi u záhonu a plení. Rostliny jsou chráněné jak před mrazíky, tak i hraboši, krtky a jinými škůdci, kteří by mohli na vaší úrodě zanechat katastrofální následky. Celková vyšší teplota v záhonu oproti půdě nám umožňuje na jaře dřívější pěstování našich zvolených plodin.
Aby naše úroda byla ještě více úspěšnější, můžeme si pomoci pařeništěm. Výsledek je totiž jako při pěstování ve skleníku – ovšem ten je potřeba vytápět a možnost pařeniště tak představuje méně nákladnou a na údržbu méně náročnější variantu. Naše pařeniště je vyrobeno z modřínu a severského smrku, tato kombinace zaručuje dlouhodobou životnost a minimální starost o jeho údržbu. Je snadno kombinovatelný s jakýmkoliv vyvýšeným záhonem z našich kolekcí.